Historie kostela

Historie Kostela

Stavba kostela
K vybudování kostela došlo z podnětu Jana Bedřicha Valdštejna, arcibiskupa pražského. Kostel se stavěl v letech 1685-1694 na návrh francouzského malíře a architekta Jana B. Matheye. V půdorysu použil tradiční latinský kříž. Kostel má dvě jehlancovitě zakončené poměrně nízké věže, které jen málo převyšují štít kostela. Mezi věžemi v průčelí stavby je socha sv. Michaela archanděla – patrona kostela.
Nad vstupní prostorou je kruchta s předloženou balkonovou částí. V severní části kostela je malá věžička - sanctusová.

 

Interiér kostela
Na stavbě a výzdobě kostela se podíleli vedle významných umělců provinční malíři, sochaři, architekti a mecenáši, kteří přispěli k vyznění barokního umění a jsou důkazem tvůrčích schopností mnoha bezejmenných mistrů, řemeslníků místních nebo sem přišlých ze vzdálenějších krajů. Litvínovská kronika zavedena dp. Mildem se sice vrací k některým událostem až do r. 1670, k datu osamostatnění farnosti, ale plány o stavbě kostela, provedení stavebních prací a uměleckých děl, jejich vyúčtování apod. z velké části chybí. Postupem let byl kostel vybaven oltáři, sochami, obrazy a i jinak zkrášlen. Co víme s určitostí je, že při vysvěcení kostela arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna byl na hlavním oltáři umístěn obraz “Souboj andělů” – dar arcibiskupa v hodnotě 3.000 zlatých. O autorství tohoto díla vznikly dohady, ale domníváme se podle určitých pramenů, že skutečně pochází z dílny Karla Škréty. Čech Karel Škréta Šovnovský ze Zavořic dosáhl v některých svých dílech světové úrovně.

 


Po první velké opravě kostela, po roce 1763 byly pro kostel pořízeny četné sochy a obrazy. Po obou stranách hlavního oltáře byly umístěny sochy sv. Petra a Pavla, dar mecenáše Františka Brauna, který dal rovněž obnovit a pozlatit svatostánek. Ve stejném roce 1790 byla v kostele umístěna dřevěná socha Panny Marie, která před tím už řadu let stála na volném prostranství v blízkosti ovčína.
po roce 1900 kaplan Antonín Turek daroval kostelu mnohé sochy. Těmito nákladnými dary přispěl nemalou měrou ke vzhledu a bohatšímu vybavení kostela.
Nynější varhany byly pořízeny v roce 1908 od firmy Bratří Riegerových z Krnova ve východním Slezsku.

Opravy kostela
Od postavení v roce 1694 byl raně barokní kostel sv. Michaela archanděla několikráte opravován a rekonstruován. Menší opravy se prováděly, až na válečná léta, neustále. Velké opravy probíhaly roce 1763, 1882, 1887-1902, v letech 1935-1937 a v letech 1972-1975. Nejrozsáhlejší opravy probíhají od roku 1988.

V roce 1901 ve všech prostorách kostela bylo zavedeno elektrické osvětlení. Této události věnoval kronikář značnou pozornost. Kostel se poprvé rozzářil na Bílou sobotu při Vzkříšení. Množství lidí, kteří zaplnili náměstí před kostelem Litvínov do té doby nepamatoval. Tři lustry darované z duchcovského zámku byly přepracovány v Kamenickém Šenově. Navíc byla zakoupena růžová lampa a šest nástěnných lustrů vždy se třemi žárovkami. Velký lustr před hlavním oltářem s množstvím různobarevných tělísek zakoupil P. Rihl v Dráždanech. Trápily ho starosti, jak toto všechno bude moci zaplatit. Nadšení věřících z rozzářeného kostela bylo tak veliké, že se hned na místě konaly sbírky, jejichž výnos z velké části pokryl dluhy.

V osmdesátých letech byla výmalba interiéru kostela ze začátku století již ve velmi špatném stavu. Zejména ve vyšších partiích byla zpráchnivělá a pod tíhou prachu se malba uvolňovala. Tato zkáza byla zapříčiněna částečně agresivními exhalacemi z továrny na motorová paliva karbonizováním hnědého uhlí, postavené původně pro válečné účely začátkem čtyřicátých let. Svůj podíl na urychlení rozpadu malby mělo povrchové dolování a elektrárny spalující nekvalitní uhlí, jakož i nedostatečné větrání kostela.
V březnu 1989 byl zpracován záměr na komplexní opravu tak, aby se obnova ukončila k jubilejní oslavě 300. výročí posvěcení kostela v roce 1994. Bylo rozhodnuto, že s ohledem na velmi špatnou kvalitu stávající malby, ale i finanční a časové možnosti, bude restaurován nástropní obraz Panny Marie v lodi kostela, nástropní freska Nanebevzetí Panny Marie v presbytáři a nástropní freska Boha—Otce v křestní kapli. Ostatní malby zcela nezpráchnivělé byly po očištění fixovány, některé klenební pozdně secesní prvky byly transparentním způsobem zdokumentovány‚ archivovány a následně zatřeny.
Po dohodě se státním památkovým ústavem byla nahrazena původní pískovcová dlažba, značně až nebezpečně prošlapaná a vyspravovaná betonem, jičínskými pískovcovými deskami. Stará dlažba byla zachována v nefrekventovaných místech kolem hlavního oltáře a v západní sakristii.
Dva zadní bloky lavic a hlavní oltář byly demontovány a odvezeny k restauraci do odborných dílen se smluvním zajištěním znovupostavení před jubilejní svatomichaelskou poutí 1. a 2. října 1994.


Zásluhou polských pracovníků,zaměstnaných v Chemopetrolu Litvínov, kteří ve svém volném čase vždy pohotově a zdarma prováděli všechny lešenářské práce v interiéru, nemusela být po celou dobu 4 let přerušena nedělní bohoslužba v kostele.

Počínaje rokem 1991 byla obnovena tradice slavné svatomichaelské pouti, která se nadále stala slavností celého města.